Výuku plavání u dětí je nejlepší zahájit rovnou se začátkem nového školního roku. A pokud máte pochybnosti, jestli to není zbytečné, když i vy jste se naučili plavat sami, tady je pět výmluvných argumentů, které vás nejspíš přesvědčí.
1. Důležitý je pevný řád a posloupnost výuky
Stejně jako u všech dalších sportů také u výuky plavání platí, že je důležité dodržet určitý řád. „Dítě musí nejprve perfektně zvládnout základní plavecké dovednosti, až pak je možné přejít k výuce těch dalších. Stejně je třeba přistupovat k výuce jednotlivých plaveckých způsobů. A z vlastních zkušeností musím říct, že je vždy mnohem jednodušší práce s absolutním neplavcem, než s „plavcem“, který má zažité nesprávné pohybové stereotypy. V takovém případě se totiž nejprve musí špatný pohybový stereotyp odbourat, a až pak se můžeme společně začít učit něco nového. Proto bych se moc přimlouvala za to, aby rodiče s důvěrou svěřili své ratolesti zkušeným a kvalifikovaným trenérům v plaveckých centrech,“ říká Štěpánka Štrougalová z pražského Baby Clubu Juklík, které je od roku 1988 průkopníkem v metodice kojeneckého plavání a provozuje i plaveckou školu pro starší děti, plavání pro těhotné nebo aqua-aerobic.
2. Společně s kamarády jde učení snáz
Stejně jako ve škole, také při výuce plavání platí, že pokud je ve skupině více dětí, učení je zábavnější, a navíc účinnější. „Když se rozhodnete učit sám jako rodič dítě plavat, čeká vás oba docela dlouhá a trošku nudná dřina. Myslím si, že pro výuku samotné plavecké lokomoce (pozn. red.: schopnost pohybu v prostoru pomocí svalové činnosti) je mnohem vhodnější, a i výhodnější prostředí plavecké školy. Kromě trenéra s dlouholetou praxí, který dokáže zapojit do výuky i hru a zábavu, je tu totiž navíc k dispozici velká škála šikovných pomůcek,“ vysvětluje Štěpánka Štrougalová, která je sama maminkou 4 dětí. A její postřehy tedy vycházejí i ze zkušeností získaných při jejich výchově a výuce plavání.
3. Je důležité vidět a orientovat se i pod hladinou
Pro mnohé je to i teď v dospělosti nepřijatelné – mít pod hladinou otevřené oči! Přitom je to moc důležité! „Dítě, které si zvyká na vodu, by se mělo velmi rychle naučit mít otevřené oči pod vodou. Někdo to nedokáže ani v dospělém věku, ale skutečně jde jen o zvyk. Základem úspěchu je hned na začátku odstranění všech skřipců na nos a vodních brýlí,“ upozorňuje Štěpánka Štrougalová.
A proč vlastně je tak důležité vidět pod vodou? Protože jedině tak se dokážete i pod hladinou dobře orientovat. „Při nácviku se dobře osvědčily barevné pomůcky nebo hračky, které se potopí (ale dobrou službu udělá i obyčejný hokejový puk),“ dělí se o svou zkušenost Štěpánka Štrougalová a doporučuje: „Při nácviku nemusíte dát hračku hned na dno. Stačí, když ji v ruce zanoříte pod vodu a dítě ji hledá – napřed jen s ponořením úst, postupně se zanořením celého obličeje. Postupně dávejte hračku níž a níž, až ji nakonec položíte na dno.“
4. Plavec dokáže překonávat překážky
„Pokud dítě nebude mít zvládnuté základní plavecké dovednosti, budou jeho pohyby zmatené, neúčelné, křečovité a schematické. Takovému plavci se říká „pasivní plavec“. Ve vodě nemá potřebnou jistotu, takže každé nečekané příkoří, jako je hloubka, vlna, křeč, silnější proudění, vdechnutí vody…, může způsobit paniku a mít až tragické následky,“ varuje Štěpánka Štrougalová. I z těchto důvodů je nedílnou součástí výuky plavání bezpečné zvládnutí pobytu ve vodě v nepříznivých podmínkách. Pro malé děti může být komplikací i písek, bahnité dno, kamínky či oblázky, případně vlny. Pro starší pak vítr, náhlá bouřka… Na všechny tyto možnosti je třeba dítě upozornit a vysvětlit mu, jak se má v takové chvíli zachovat. „Dítě musí vědět, že když se zvedá silný vítr a v dálce hřmí, musí vylézt rychle z vody nebo pádlovat v loďce ke břehu,“
5. Umění bezpečných skoků
Skoky do vody jsou při výuce v plavecké škole samostatnou a velmi obsáhlou kapitolou. O spoustu zábavy se postarají i velké pontony, z nichž děti válejí do vody sudy, dělají kotrmelce nebo po nich jen tak sbíhají… „Důležité je zapojit i pády pozadu, na bok, skrčmo a patří sem samozřejmě i nácvik skoku po hlavě. A co bych zdůraznila? Dětem je třeba už od útlého věku vštěpovat zásadu, že je nutné si před skokem do vody místo doskoku dobře zkontrolovat, aby bylo bezpečné a dostatečně hluboké. Dítě zároveň musí mít jistotu, že je prostor doskoku volný a v dohledné době sem nikdo nedoplave,“ upozorňuje Štěpánka Štrougalová z Baby Clubu Juklík.
Tip navíc od Štěpánky Štrougalové z Baby Clubu Juklík:
Pozor na příliš velké sebevědomí, u plavce může být nebezpečné!
„Pokud bychom dítě, které jen tak tak překonává kratší vzdálenosti ve vodě bez adaptační fáze na samotné vodní prostředí, utvrzovali v tom, jak už umí dobře plavat, mohl by se z něho stát plavec s velkým sebevědomím, který neumí odhadnout riziko situace, a může i strhnout kamarády z okolí. Proto je třeba vždy vštěpovat dětem respekt před vodou jako živlem, s nímž si užijí spoustu zábavy, ale nikdy přitom nesmí zapomenout na jeho převahu a sílu.“
Baby Club Juklík je dětské centrum, které je od roku 1988 průkopníkem v metodice kojeneckého plavání a konzultantem při tvorbě jeho hygienických norem. Dnes provozuje několik bazénů, a kromě plavání pro nejmenší nabízí kvalitní plaveckou školu pro starší děti, plavání pro těhotné, aqua-aerobic a zábavné i vzdělávací aktivity pro rodiny, www.juklik.cz
