Chcete své potomky nasměrovat k celoživotní lásce k pohybu? Pak by se vám mohlo hodit těchto pět tipů, které vám ukážou, jak na to, i když vaše dítě není zrovna sportovní nadšenec.
Jděte jim příkladem
Chcete-li svého potomka nadchnout pro pohyb, měli byste se sami hýbat. „Je prokázáno, že děti se nejvíce vychovávají pozorováním, napodobováním a přejímáním vzoru svých rodičů. Výchovně na ně tedy působíte i ve chvíli, kdy je vlastně vůbec nevychováváte, což nenahradí žádný sportovní klub ani kroužek,“ říká Jana Boučková z populárního celorepublikového projektu Děti na startu, který se zabývá všeobecnou pohybovou přípravou dětí předškolního a mladšího školního věku. Odbornice doporučuje seznamovat děti se sportem už od několika měsíců věku, ať doma nebo v různých kroužcích, jako je třeba plavání, nebo později od 4 let třeba právě v projektu Děti na startu. U takto malých dětí není potřeba vymýšlet nic složitého, stačí dát jim příležitost. Doma třeba hromadu peřin a dek, ze kterých budou stavět a následně do nich skákat, nebo jim dát plnit různé výzvy, například kdo pomůže mamince odnést nejvíc prádla z prádelny do pokoje a podobně.
Dejte jim maximum možností
Často coby rodiče máme tendenci ukazovat dětem jen sporty, které buď sami umíme, nebo jsou trendy a líbí se nám. Představujeme jim tak pouze velice omezenou nabídku, a když si v žádném z námi zvolených sportů nelibují, rychle je onálepkujeme, že je pohyb nebere vůbec. „Mám zkušenost, že ve starším školním věku a v pubertě může děti přitáhnout ke sportu i jeho netradičnost a to, že se jí může pochlubit mezi spolužáky. Konkrétně mám na mysli třeba neobvyklý druh tance jako street, step, druh bojového umění, frisbee, lakros nebo podobné,“ říká Štěpánka Štrougalová z plaveckého klubu Juklík. Když se porozhlédnete i po méně známých disciplínách, často nebývají tolik zaměřené na výkon a svou jinakostí mohou děti zaujmout. Kdo říká, že všichni musejí hrát fotbal, hokej, tenis nebo chodit na balet?
Nasměrujte je na aktivitu, která je baví
Některé děti tíhnou k určitému sportu hned odmalinka, u jiných je potřeba zkoumat a zkoušet a nabídnout někdy celou plejádu možností, než je něco chytne. „Občas pomůže, pokud si své dítě prohlédnete při hře, na pískovišti nebo ve společnosti. Jeho chování vám totiž může hodně napovědět, kterým směrem se vydat. Je raději sám? Nebo spíš vyhledává společnost a spolupráci? Jsou to drobnosti, ale mohou vás nasměrovat k tomu, zda se porozhlédnout spíš po individuálním, anebo kolektivním sportu,“ říká Štěpánka Štrougalová. Zároveň ale připouští, že někdy může zafungovat i přesný opak a introverta nadchne kolektivní sport. Abyste to ale odhalili správně, je třeba udělat si na dítě čas a pozorovat, při čem mu nejvíc září oči.
Zajímejte se a odměňujte
Ať už váš potomek chodí na trénink zaměřený na výkonnostní sport, nebo na sportovní kroužek pro zábavu, dávejte mu najevo, že vám jeho pohyb není lhostejný. Nebuďte jen taxikářem ze školy do tělocvičny, kde dítě odložíte a oddechnete si, že máte konečně chvilku vyřídit práci nebo nákupy. „Je prokázáno, že u sportu vydrží děti rodičů, kteří se zajímají o to, jak jejich potomek trénuje,“ říká Lukáš Princ ze specializované sportovní prodejny Ski a Bike Centrum Radotín a dodává: „Běžte se aspoň někdy sami podívat na kroužek, co se tam děje, rozeberte s dětmi, co se jim tam líbí a co který den zažily. Je to drobnost, ale výrazně napomáhá k vytvoření pozitivní vazby ke sportu a k tomu, aby si děti pohyb zamilovaly.“ Nezapomeňte dítě za jeho snahu také pochválit – to dokáže doslova zázraky – a občas odměnit. Nabízet mu dárek za každou odchozenou sportovní hodinu je nesmysl, ale třeba jednou za čas zastávku v té cukrárně, co máte po cestě z kroužku, tu mu slíbit můžete.
Pomozte jim překonat nechuť
Pokud nastane situace, že se dítěti na kroužek nechce, měli byste se snažit přijít na to proč. Někdy přetrvává odpor k dané aktivitě dlouhodobě, pak nemá smysl k ní dítě nutit, a bude lepší porozhlédnout se jinde. Ale častěji je to jen únava nebo prostě obyčejná nechuť a lenost, kterou pociťujeme i my dospělí. „Pak je třeba potomka trochu pošťouchnout, abychom mu je pomohli překonat,“ říká Kristýna Přibylová z dětských tělocvičen Monkey’s Gym a pokračuje: „Nechce to však dělat násilím. Věty jako „jsme ti to zaplatili, tak tam budeš chodit“, jsou nešťastné a dětské nadšení po nich většinou nadobro mizí. Doporučuju spíš opak. U mladších školáků většinou zafunguje, když jim připomenete, že přece chodí pravidelně a spolužáky by mrzelo, kdyby se dnes nedostavili, nebo když jim slíbíte nějakou menší odměnu.“ Jakmile pak dítě do kroužku dorazí a aktivita začne, počáteční nechuť většinou zmizí. Zkuste mu pak na konci hodiny připomenout, jak se mu nechtělo, a teď je mu dobře. Pomůže mu to zapamatovat si, že někdy je třeba se pro dobrý pocit trochu překonat.
Zdroj informací: www.detinastartu.cz, www.juklik.cz, www.skibi.cz, www.monkeysgym.cz
