Jednou jsme se celá rodina rozhodli prožít vánoce spolu s mou maminkou v Itálii. Bez jejich vtipných komentáří a hlášek jsme si svátky mohli představit jen těžko.
Text a foto: Jana Skácelová
Sotva jsme dojeli do cíle, tak si mamča uvědomila, že nikdo z nás neumí Italsky. Ona prý umí jen jedno slovo a to je: pronto. Nikdo jsme nevěděli, co pronto znamená, ale maminka ho vesele a všude používala. Například první večer jsme vstoupili do hotelové restaurace, kde čekal vrchní, aby nás uvedl ke stolu. A tak mamča na něj bez rozpaků vybalila: pronto. A vrchní začal kmitat. Později jsme se dozvěděli, že pronto znamená rychle, nebo jsem připraven. Co si asi tak o nás pan vrchní pomyslel? Že přijeli hladovci a nenažranci z Česka, kteří ho budou sekýrovat?
S maminkou byla legrace stále a na každém kroku. Když se nás po návratu ptali přátelé, co jsme s mamčou dělaly když nelyžujeme, tak pohotově a s humorem vyhrkl můj muž:
,, Ty dvě? Ráno po snídani šly ven, zapadly do nejbližšího kšeftu a vylezly večer.“
Byla to pravda pravdoucí jako tehdy…
Po snídani jsme sice šly na pravý alpský vzduch, ale během minuty jsme skejsly v obchůdku s bižuterií a parfumerií. Maminka si přála koupit černé korále. I když doma jich má požehnaně, ale nechtěla jsem ji kazit radost a do obchodu vkročily. Měla jsem již vše prohlídnuté, kdežto mamča postávala stále na začátku obchodu a vše obdivovala. Najednou jsem zaslechla, jak začíná hovor s prodavačkou: ,, Máte černé?“ Myslela ty korále. Prodavačka nechápavě kroutila hlavou.Tak maminka pomalu a zřetelně česky a dosti nahlas opakovala větu: ,,Máte černé?“ Konečně to prodavačce došlo a s chápajícím výrazem ve tváři vyhrkla:
,,Ááá, čárli!!“ A letěla pro známý parfém Charlie, který ihned cpala mamince před nos.
,,Ten už doma mám.“ nedala se maminka a trvala na svém. V ten okamžik jsem již přiskočila na pomoc já a oběma vysvětlila jak se věci mají. Pak ještě maminka chtěla motýlka, ale to už jsem ji táhla pryč. Smíchem jsem se málem neunesla.
Podobný hovor vedla mamča i v bazénu. Jeho součástí byla i výřivka, kterou maminka pojmenovala jako pračka. Zatímco jsem poctivě plavala tak mi mamča oznámila, že jde do pračky. Chvilku tam byla sama a pak ji společnost dělala jedna Italka. Maminka vytáhla nohu z výřivky a vysvětlovala paní, že je to dobré na kyčel. Italka krčila rameny jako že nerozumí, ale mamča to nevzdala. Znovu opakovala slovo kyčel, až se ženská chytla a nechápavě opakovala: ,,ký čél?“ No hurá, zajásala mamka a pustila se do další přednášky v češtině, že vše špatné se v dobré obrátí. Já jsem se zatím dusila smíchem při plavání.
Jó a jaké byly Alpy? Úžasné. Když jsme nelítaly po kšeftech, tak jsme stály na balkoně a z něj obdivovaly krásu mohutných, monstrozních a úchvatných hor….