Alkohol jako takový a s ním nespravedlivě i víno byl dlouhá léta brán jen jako zdravotní strašák a to zejména kvůli negativním účinkům jeho nadměrné konzumace. Obavy z rizik opíjení se a alkoholizmu tak v dobré víře přehlušily zdravotní pozitiva střídmého pití vína a jeho příznivého vlivu na prevenci vzniku kardiovaskulárních chorob, snižování obsahu škodlivého LDL cholesterolu v krvi a působení proti ischemické chorobě srdeční. V neposlední řadě je víno známé také jako antioxidant.
Abychom ale nedělali ze zdravotních přínosů pití vína omluvenku pro bujaré večírky a těžká rána, je třeba hned zpočátku napsat, že hladina zdraví prospěšného pití vína je u žen stanovena na 1,5 až 2 dl vína denně a u mužů na zhruba dvojnásobek. Může se to sice zdát vůči ženám malinko nefér, ale odpovídá to rozdílné tělesné konstituci a toleranci organizmu vůči alkoholu. Těmi několika deci denně se navíc skutečně myslí pravidelné malé dávky, takže šetřením si přídělů na víkendové posvícení zdraví určitě radost neuděláme.
Medicína pro srdce i plíce
Víno obsahuje přibližně šest set složek, které v různé míře ovlivňují naše tělo. Při účinku na zdraví tedy nejde jen o samotný alkohol, ale i o obsah a vzájemný poměr podpůrných látek daný odrůdou, půdními a klimatickými podmínkami a také zvolenou výrobní technologií. Z látek obsažených ve víně mají na zdraví nejvýznamnější dopad fenoly. Většina z nich má výrazné antioxidační účinky, některé působí také protinádorově a významně ovlivňují obsah cholesterolu v krvi, čímž působí preventivně proti kardiovaskulárních nemocem, hlavně infarktu. Nemoci srdce jsou při tom u nás stále nejčastější příčinou úmrtí. Fenoly se sice vyskytují v hojné míře také třeba v ovoci a zelenině, ale lidské tělo je dokáže dobře využít, jen když jsou rozpuštěné v alkoholu. Zajímavý účinek na zdraví má jedna ze skupin fenolů flavonoidy, které snižují riziko zápalu plic a dokonce částečně potlačují negativní vliv kouření na plíce. Kromě fenolů obsahuje víno také minerální látky (zabraňují řídnutí kostí) a poměrně velké množství vitamínů, především skupiny B. Ty napomáhají srdeční činnosti, podporují činnost rohovky a sítnice, zvyšují imunitu, mají význam při tvorbě hemoglobinu a v neposlední řadě také omezují únavu a napomáhají léčbě depresí. Unikátní kombinace prospěšných látek tak dělá z vína dokonalý zdravotní koktejl, který hravě vydá za náruče ne vždy nejlevnějších doplňků stravy.
Bílé nebo červené? Moravské!
Rozdíly v množství prospěšných látek ve víně a také v působení bílého a červeného vína na zdraví člověka se staly obsahem mnoha zdravotnických studií. Nejprve se mělo za to, že nejprospěšnější zejména na srdce a cévy je červené víno díky specifikům jeho výroby – červené víno nejprve kvasí i se slupkami, z kterých do vína přecházejí zdraví prospěšné fenoly. Tento názor byl však časem překován studiemi dokladujícími, že na srdce a prevenci infarktu blahodárněji působí víno bílé.
On totiž nejen výrobní postup ovlivňuje obsah zdraví prospěšných látek ve víně, ale svou roli hrají i klimatické a půdní podmínky. Zapomeňme tedy na to, zda je pro zdraví lepší víno červené či bílé a pijme raději to, které nám více chutná. Naše hrdé vinařské patrioty samozřejmě také zajímalo, jestli jsou moravská a česká vína se zahraničím srovnatelně kvalitní nejen z hlediska požitku při jejich pití, ale i v účincích na zdraví. Lékaři a biologové tedy opět zasedli, provedli řadu pokusů a výsledek potěšil. Naše vína prospívají lidskému organizmu úplně stejně, jako vína ze zahraničí, navíc jsou takříkajíc z naší zahrádky a ta opravdu kvalitní seženeme snáz a často i za lepší cenu.
Veselá mysl, půl zdraví
Pití vína jde ruku v ruce s posezením u dobrého jídla (obvykle toho zdravějšího). U vína se více povídá, lépe zpívá a v konečném důsledku méně konzumuje alkohol než třeba u piva či destilátů. U vína mnohem více dáváme pozor na to, co pijeme, jinými slovy upřednostňujeme kvalitu před kvantitou. Se sklenkou vína relaxujeme a dopřáváme si pohodu a klid, což je další ne nepodstatný bonus ke všem těm medicínským datům a výsledkům studií.
Samozřejmě, i přes všechna výše uvedená pozitiva má pití vína svá rizika. Koneckonců, jde přece o alkoholický nápoj a všichni víme, jak obtížné je někdy udržet „správnou míru“. Mechanizmus vzniku závislosti není navíc pořád ještě do detailů prozkoumán, takže i proto se lékaři stále zdráhají víno jako účinný preventivní prostředek veřejnosti doporučit.
Víno jako lék už v historii
O příznivém působení vína na lidský organismus věděli již staří Řekové i Egypťané. První lékařská škola na světě, která oficiálně doporučovala používat víno k léčení různých neduhů, vznikla na řeckém ostrově Kos. Víno se využívalo prakticky ve všech podobách a k celé řadě různých účelů – proti nachlazení, k tišení bolesti nebo jako dezinfekční prostředek. Z hroznové šťávy se připravovaly masti, listy révy zas pomáhaly zastavit krvácení a léčit hemeroidy, sušené hrozny (rozinky) se staly dobrým lékem na odstranění zácpy a nechutenství. Během své lékařské praxe víno hojně aplikoval například nejslavnější starověký lékař Hippokratés (jako diuretikum a na snížení tělesné teploty) a později v 16. století i Paracelsus, další významná osobnost dějin medicíny. Odkazy o léčivých účincích vína lze dohledat také v Bibli, ostatně symbolické spojení mezi vínem a krví přetrvává v křesťanství dodnes. V průběhu 18. století bylo víno dokonce bezpečnějším nápojem než voda, to díky obsahu alkoholu a kyselin, které potlačují výskyt bakterií.
Více informací o působení vína na lidský organismus je k dispozici na internetových stránkách www.wineofczechrepublic.cz a www.vinoazdravi.cz.