Plachetnice džunka podniká expedici do Francie. Namířeno má severu na jih přes Paříž, Champagne, Burgundsko, 50 zdymadel směrem vzhůru a 50 zdymadel směrem dolů, Lyon, Avignon, Marseille, Saint Tropez až na moře!

Vplouváme na území Francie bez znalosti francouzštiny

Kapitán Petr se chlubí, že vyvěsil dopředu francouzskou vlajku. Francouzi mají modro-červeno-bílou. Koukáme, tady visí italská! Kapitán Petr na to odpovídá: “ A jó! „. Cíl posádky expediční plavby Trans Europe Cruise – Pepy a Bedřicha byla v prvním francouzském městě na první francouzské pevnině – v Lille. V Lille je citadela, hvězdicovitá pevnost, upravená na parky a aleje. Kotvili jsme nedaleko ní. Jak jsme si hned všimli – místní zajímavostí je běh. Všichni běhají – mladí, staří…. poklusem klus, hop, hop, hop.

Kluci se domluví francouzsky, od nynější chvíle v této řeči budeme plavat. Oba se domluvíme anlicko- německo- italsky. Jen ta francouzština chybí. Základy: “ boun jour, merci, trebian, … “ se doufejme dvouměsíční plavbou ze severu na jih obohatí. Také by se Francouzi mohli více učit třeba angličtinu.

Jak jsme hledali internet

Ráno opouštím palubu, kapitán hlídkuje. Jdu do města vyřizovat úkol číslo 1: připojení na internet. Rozhodli jsme se, že během plavby, použijeme místní operátory. Pro Francii je to Orange.
V Lille – v turistických infocentru, mi dají tři typy na sídlo Orange. “ To bude stačit.“ říkám si a vyrazím na průzkum s mapou v ruce a s notebookem v tašce.
Je jasné, že potřebuji wi-fi, tzn. koupit modem, ten nabýt kreditem a spárovat s notebookem. V každém krámě Orange byli s jinou (minimální) zásobou angličtiny. Polopatě ukazuji na notebook a modem (z ČR) a říkám:“ internet Wi – fi „. Nevím, co na tom není k pochopení. Všude odpovídají buď: “ Sorry, nemáme modem.“ nebo “ Zkuste to v jiném krámě. “ anebo mě nechají dlouho čekat.
Prošla jsem všechny obchody Orange, pak jsem zabrousila do SFR a Telecom. Nakonec jako poslední vyhrál Orange. Pochopili situaci a dokonce měli poslední modem. Mladý kluk pochopil, o co jde. Šlo to hladce, říkám si, to je divné… ano – při placení nevzali 100 eurovou bankovku – berou zde nejvyšší 50 €, tak jsem se vydala zase do ulic. To už byl v porovnání s uplynulým dnem minimální problém, tak jsme si sedli k notebooku a představte si – instalace se zdařila a stihli jsme to do zavírací doby. Mezitím kapitán volal, kde jsem  a zda se mi něco nestalo. Unavená jsme se vrátila na loď. Do půlnoci jsme byli na internetu.

Nečekaná překážka

Druhý den – ráno start lodě. Jedeme. Zapínám počítač. Internet nefunguje !!! Jediná možnost zbývá řešit to po cestě, třeba se ve městě najde řešení. Kde??? Nejbližší velké město je po cestě až Paříž. Ráno jsme vypluli z Lille (už sami) směr Paříž. Máme den náskok, a tak si plánujeme, že po cestě na den zakotvíme a naolejujeme palubu.
Ve 14:30 hod jsme se dostali na komoru Douai – kde jsme měli koupit vignettu pro Francii (úkol č. 2).
Jaká skutečnost:
– komorník mluvil výhradně francouzsky
– vignettu se kupuje někde na úřadě ve městě
– v sobotu a v neděli vignetty neprodávají, je zavřeno
– a poslední věc: komora Goeulzin směrem na Paříž má do 19. 5. zavřeno!!!!

Komorník povídá : “ Fermé ! “
Co to znamená ???
Opakuje “ Fermé Golzin ! „
Golzin ?
“ Golzin – fermé ! „
Píše na papír 6. – 19. 5. 2013
Ahá ! ZAVŘENO !

Jak dál?

Cože ? Kudy tedy máme jet? 18. 5. ráno nastupuje nová posádka Jardy Nejedlíka v Paříži !!! Je domluvený úsek Champagne!
– zpět na Lille 5 hodinová plavba
– za Lille na Canal de Roubaix – který vede zpět za hranice do Belgie (kanál uzavřen)
– canal Haut Escaut
– zpět do Francie, kde se napojíme na Canal du Nord.
Pak máme 3-4 dny plavby do Paříže.
Stihneme to?
Expedice začíná být napínavá.

Zdraví vás z paluby Trans Europe Cruise  Lucie

Více na www.dzunka.cz.