Posádka plachetnice džunky se vám opět hlásí ze své pětiměsíční plavby. Co nového se na palubě lodi, která brázdí evropské moře, odehrává? Jak byla překonána havárie a jak se členům lodi líbilo v Gentu? Jak pokračovala cesta směr Bruggy? To vše vám prozradí lodní deník, který pro vás píše kapitán a jeho žena. Navíc vám objasní, jaké pivo v Gentu musíte zaručeně ochutnat (více na www.dzunka.cz).
6. 5. pondělí: a pluje se dál
Ráno krásné probuzení, se sluníčkem se bezvadně vstává. U snídaně je s novou posádkou pohoda – vyprávějí historky. Rozloučili jsme se s lodí Lillo, možná se potkáme na cestě v Gentu. Navštívila nás říční policie – sympatická policistka – přišli říct, že uzavření řeky končí, že je po havárii. Bezvadné! Trans Europe Cruis nestojí nic v cestě. Nakonec se policistka cca hodinku zapovídala. Zajímala se o džunku a o expediční plavbu. Bavili jsme se jako kamarádi.
Je příliv, tzn. proud naším směrem. Jedeme! Řeka Schelde se kroutí. Břehy jsou písčité, odhalené a kamenité. Celkem úzká řeka. Naštěstí jsou od kýlu 4 m, metr od nás je břeh. Připomíná nám to cestu po Vltavě do Vraného n/Vlt. Zasloužené teploučko, 20°C a sluníčko. Od rána jsme neměli svetry. Nové posádce půjčuji kormidlo. Jedeme směr Gent.
Pohoda v Gentu
Vyvázání lodě na městském mole, přenocování za 11, 40 Euro. Elektro a voda za poplatek. Plno lodiček v řadě. Hmmm, tady to “ lodně “ žije. Džunka jako pirátská loď vzbuzuje pozornost. Právem. Je celodřevěná, tak se mezi plasty vyjímá. Někdo šel kolem a řekl: “ This is chinese junk! “ a šel dál. Správně. Kdosi poznal džunku. Lidem se líbí, a tak si jí fotí. Každý je k nám vstřícný. Bezvadná atmosféra. Kapitán říká: “ Kde jsou lidi milí, tam je dobře. A tady je dobře. “
Odpoledne procházka po městě, jít se “ vyvenčit “ na pevninu je také někdy nutné. Neztratit přehled o životě “ venku “ a zjistit, jak moc vybočuji z řady. Ještě jme nezvlčili, vypadáme normálně. Obešli jsme všechny památky. Oči jsme měli navrch hlavy! Dlážděné uličky se klikatí mezi gotickými budovami, mezi cihlovými domky s okousanými štíty střech se vine kanál. U kanálu je náplavka, kde je plno studentů a místních obyvatel. Sedí si u vody, sluní se a vyprávějí si. A zase to lidi táhne k vodě!
Večer Lucie a Béďa vyrazili na 2. procházku. Procházku gurmánskou. Nedalo jim to, aby se s Gentem nerozloučili bez ochutnání piva. Jak jinak si vychutnat Gent? Odešli se záminkou, že jdou poslat pohledy.
Lucie vypráví: „Belgické pivo v Gentu stojí tedy za to!“ Zašli jsme malebnou náplavkou do Bierhuis (Pivní dům) Co si dáme? Dáme si točené. Jaké? Já jsem pro černé. Dostali jsme sametové černé pivíčko s hustou pěnou. Dobrá volba. Odnesli jsme si půllitříky ven, kochali se pohledem na rozsvícené gotické budovy, večerním životem studentů. POHODA. Když tu najednou zaslechneme od vedlejšího stolku češtinu. Koukneme, kdo to tam stojí – mládenci s pánem si pokuřují u piva. Spokojení jako my. Když s Béďou dopijeme, jdeme kolem nich. Nedá nám to a utrousíme: “ Kluci, na zdraví! “ Poznámka se chytla a už jsme se dali do hovoru. Byli jsme si sympatičtí, tak proč hned utíkat na loď.
Pivo přímo od mnichů
Teprve kluci nám objednali to správné belgické pivo! To, o kterém s všude mluví – to, co vaří mniši v klášteře! Přesně to, co chceme ochutnat neboli degustovat. Óóóó, dorazilo k nám pivo zlatavé barvy v menším poháru. Ochutnáme a je to tedy třída! Mňam! Hutné, jako by lehce uzené. V bříšku krásně zahřeje. Pivo zrající v klášteře s péčí mnichů, se dobře pije. Pozor, je silné. Smekáme klobouk.
Koukáme, je tu v nabídce dalších 160 druhů piv! Jak dlouho tu člověk má být, aby ochutnal alespoň něco? Říkáme si, že týden by mohl stačit. Klukům se chlubíme, že jsme sem přijeli lodí z Čech, přímo z Prahy ze Smíchovského přístavu a máme namířeno do Itálie přes Paříž a Marseille. Ať si zadají na internetu Trans Europe Cruise.
Kluci jsou zítra v Bruggy, jako my, rádi by nám ukázali místní pochoutky. Tak se necháme překvapit. Odcházíme s hřejivým pocitem dobře zakončeného dne.
7. 5. úterý: z Gentu směr Bruggy
Opouštíme ráno krásný Gent, kde jsme každý z nás nechali cípeček srdce a jedeme směr Bruggy. Cestování lodí nás baví. Řekli bychom, že je mnohem bezpečnější a jednodušší než autem. Je to paráda, sluníčko nad hlavou a užíváme si další etapu Trans Europe Cruise.
S džunkou, když přijedeme do přístavu (Gent a Bruggy), loďaři z okolí se přijdou podívat. Lidi na ulici se zastavují, fotí si loď a děti nahlas žasnou. U nás na palubě jsou dveře každému otevřené. Každý, kdo má zájem, je zvaný na palubu. S každým si popovídám a předáváme si cenné informace. Třeba Angličan z Bruggy dobře poradil, kde se ve Francii tankuje diesel a kde se spí zadarmo. V Paříži to prý nejde, hned připluje policie a žene lodě do přístavu. Na lodi je Angličan vybaven tiskárnou a wi-fi. Podíval se na webové stránky Trans Europe Cruise, přeložil je dle překladače z holandštiny do angličtiny, vytiskl a věnoval nám angl. vytištěný program. To je od něj pěkné, ne? My jsme ho na oplátku pozvali na víno a s úsměvem si popovídali.
Bruggy: obdivovatelé v každém přístavu
Hafenmeister (správce přístavu) s manželkou stáli na mole, když jsme připlouvali. Jak o nás mohli vědět? Asi jim to řekli v komoře. Nevím. Ale je od nich pěkné, že nás přivítali s úsměvem a pomáhali s přivazováním lan.
Baťůžek na záda a už mažeme na procházku do Bruggy. Obešli jsme památky, ochutnali vafle a pralinky. Muzeum čokolády – jsme nestihli. Bohužel! Pospíchali jsme, ať toho z města co nejvíce vidíme…. pozdě odpoledne jsme skočili do místního supermarketu na nákup. Pepa chtěl vzít rybu, už měl připravený recept, jak jí uvaří. Na lodi zjistil, že místo ryby krájí kalamáry. Mňam. Chutnaly “ vynikajícně „. Večeře se Pepovi povedla na jedničku.
Večer Lucie vyrazila do města, tentokrát na průzkum po restauracích a ulicích na wi-fi. Kluci šli do místní hospůdky, kterou poradil Havenmeister. Zmíním jen, že orientační bod je v centru u krámku s vaflemi. Tam je ten úzký vchod, kde se podává to nejlepší pivo. Potkali se tam – hádejte s kým – s Čechy ze včera. Měli se ozvat Béďovi, neozvali se, tak je nebereme vážně. Maily vyřízeny, kluci spokojení po gurmánském zážitku, vyzvedli mne v restauraci a míříme si to na loď, kde na nás čeká měkká postýlka a sladké sny o Gentu, Bruggy a zítřejším novém dni.
Zdraví vás z paluby Trans Europe Cruise kapitán a Lucie