Baby cluby hlásí boom plavání (před)školáků. Jak vypadalo plavání s dětmi před dvaceti lety a dnes?
Baby cluby zaměřené na plavání s dětmi dnes najdete v každém (i menším) městě. Dříve sem mířili rodiče s kojenci a batolaty, dnes se tu učí plavat ve velkém i předškolní a školní děti. Trendem jsou plavecké školy pro starší děti a zábavné programy pro celou rodinu. A čím dál oblíbenější jsou i individuální lekce.
“Celkem jedenapadesát baby clubů jsou dnes členy celorepublikové Aliance dětského plavání, ale jenom v Praze a v jejím blízkém okolí najdete až stovku organizací, které se věnují kojeneckému a batolecímu plavání. Nabídka jednotlivých míst je různá a to je dobře. Rodiče si mohou vybírat podle svých představ a potřeb,” říká Štěpánka Štrougalová z Baby Clubu Juklík, který byl roku 1988 průkopníkem v metodice kojeneckého i batolecího plavání a konzultantem při tvorbě hygienických norem pro kojenecké plavání.
Hitem jsou plavecké školy pro větší děti
V současné době se většina baby clubů věnuje „plavání“ dětí od dvou měsíců. Je to takzvané vaničkování. Cílem je ukázat rodičům, jak mohou prožívat radostné koupání společně i v domácím prostředí. Od pátého měsíce dítěte už mohou docházet přímo na kurzy plavání. Baby cluby většinou disponují bazénky, které kapacitně vyhovují dětem do předškolního věku.
Novým a velmi úspěšným trendem je zakládání plaveckých škol pro starší děti, které v daném baby clubu plavou od miminka. Pokud club nemá svůj bazén dostatečně velký, pronajímá si většinou plaveckou dráhu na pětadvacetimetrovém bazénu. “Samozřejmě je to náročné na vzdělání instruktorek. Od klasicky sportovního drilového plavání se zde stále zachovávají prvky hry a pro dítě je velmi příjemné, pokud na velký bazén přechází se „svou instruktorkou,“ upozorňuje Štěpánka Štrougalová na to, že z nového prostoru a velkého bazénu může být dítě v prvních lekcích rozpačité a známá trenérka pomůže, stejně jako organizace tréninkového plánu, na který je dítě zvyklé. Obojím se zkracuje či dokonce odpadá doba aklimatizace.
Bazén nestačí, nesmí chybět herna a další aktivity
Baby cluby nejprve „plavaly“ v pronajatých komorních bazénech, které byly často součástí fitness, lázeňských nebo rehabilitačních center. Dnes je trend opačný – mnoho baby clubů přebudovává svůj vlastní areál, aby mohly nabízet více aktivit rodinám. “Za samozřejmost se považují bazény přiměřené velikosti a hloubky s profesionální úpravou vody, součástí jsou velké a vybavené herny, ale také prostory pro další doplňkové aktivity pro děti a rodiče. Hudbou blízké budoucnosti jsou centra, která budou stavěna přímo za tímto účelem a jejichž součástí bude i zahrada,” dodává odbornice, které se v Juklíku podařilo jedno takové ukázkové centrum vybudovat.
Ty nejlepší baby cluby u nás tak dnes nabízejí ve svých prostorách rozličné aktivity pro malé děti od různých druhů cvičení, výtvarné dílny či hudební kroužky a velmi oblíbená jsou i cvičení s kočárky nebo cvičení s dětmi v šátku. “Naprostou třešinku na dortu je to, že do stejného baby clubu dochází na svůj plavecký kurz starší dítko, maminka s dalším miminkem v bříšku na těhotenské plavání, na které později naváže vaničkováním, někdy si sem může zajít celá rodina na veřejné volné plavání a kromě toho tu najde i spoustu dalších zajímavých neplaveckých aktivit,” upozorňuje na neotřelý směr Stěpánka Štrougalová s tím, že baby cluby se dnes stávají místem, kde se nejen plave, ale především dobře tráví čas.
Co možná nevíte: Program plavání kojenců a malých dětí vychází z prací Dr. Miloslava Hocha, který v 70. letech minulého století vypracoval první metodickou řadu, jak s dítětem ve vodě pracovat a prokázal, že pobyt kojence v teplé a hygienicky nezávadné vodě pozitivně ovlivňuje jeho psychický vývoj. PaedDr. Jana Hochová v 80. letech „plavala“ s několika desítkami malých dětí a prokázala pozitivní dopad plavání na jejich zdraví. S dalšími kolegy – s Evou Kiedroňovou, Alexanderem Vajdou a Štěpánkou Štrougalovou – se pustili do osvěty tohoto oboru u pediatrů, státní správy a zejména hygienických stanic. Nedílnou součástí týmu byli i dlouhodobě spolupracující lékaři a pediatři MUDr. Iva Malá a MUDr. Karel Bečka. Během 90. let se zpřísňovaly hygienické normy pro veřejně přístupné bazény a tím se stanovila správná a důležitá pravidla pro vodu, v níž se koupají malé děti. Dnes patří tato aktivita mezi jednu z nejpopulárnějších pohybových aktivit nejmenších.
Zdroj informací: www.juklik.cz