Ať už máte doma „lachtana“ milujícího vodu, nebo „pana Opatrného“, který si jen nerad smočí prstíky ve vaně, léto je tím nejlepším obdobím, jak naučit děti lásce i respektu k vodnímu živlu.
„Voda znamená pro děti jedno velké přirozené a radostné dobrodružství. Už večerní koupání kojenců většinou patří k příjemným kratochvílím a největší problém bývá dostat je bez křiku z vody… Některé děti se však kontaktu s vodou obávají. Důvodem může být nějaká nepříjemná zkušenost, nebo jsou zkrátka od přírody bázlivější,“ říká Štěpánka Štrougalová z pražského Baby Clubu Juklík, které je od roku 1988 průkopníkem v metodice kojeneckého plavání, provozuje plaveckou školu pro starší děti a věnuje se i dalším „vodním“ aktivitám. „Pobyt u vody a ve vodě by měl být pro děti především zábava, ale zároveň je nutné vštěpovat jim hned odmalička pravidla bezpečného chování a respektu k vodnímu živlu. Když je přijmou za své, budete mít i vy v budoucnu mnohem větší pocit jistoty, až vám starší děti oznámí: Mami, jdeme s klukama k řece…, “ říká Štěpánka Štrougalová, která je sama maminkou čtyř dětí, z nichž tři jsou chlapci v teenagerském věku…
Křidélka přenechme motýlům
Pokud malé dítě s vodou teprve seznamujete, je lepší odstranit všechny nadlehčovací pomůcky, vesty a další vymoženosti dnešní doby. Pro psychickou pohodu a dobré zvládnutí prvních adaptačních krůčků ve vodě je jednoznačně nejlepší rodičovská náruč či ruka nebo stačí pouhá naše přítomnost. Vyhledávejte mělkou vodu, kde dítě s vámi za ruku pouze chodí, později běhá, rukama i nohama po sobě můžete stříkat vodu. Za úspěch můžete považovat lezení po čtyřech či spontánní pád do vody, po němž ovšem následuje smích namísto pláče…
Navrácená sebedůvěra
Každé malé dítě miluje vodu a vyhledává cákání, přelévání, šlapání v ní v holínkách… A postupně si oblíbí i všechny aktivity v bazénu nebo při koupání v přírodě. Pokud se však stane něco, co u něj vyvolá strach z vody, je na prvním místě získat zpátky jeho ztracenou důvěru.
Možností je více. Patří sem hry, které probíhají pouze u vody (házení hraček do vody, kopání nohama pod vodou, když dítě sedí na břehu, stříkání rukama na hračky…). Také se osvědčilo, když je ten, kdo dítě znovu na vodu zvyká (lektor nebo rodič), sám ve vodě. Velmi pomáhá i mělčina nebo aspoň schůdky, kdy má dítě jistotu, že dosáhne na dno, a jeho sebedůvěra se tak výrazně obnovuje. V tomto případě dvojnásob platí – postupovat pomalu, klidně, s rozvahou, neustále se vracet k prvkům, kdy bylo znát, že se dítě cítí bezpečně a radostně.
A teď se dívej, plyšáku
„U dětí, které jsou od přírody trochu bázlivější, se nám osvědčila jednoduchá „finta“ – a sice inspirovat je přítomností nějaké jejich oblíbené hračky, kterou umístíme na čestné místo u bazénu a vše jí ukazujeme. Dítě většinou rychle přistoupí na hru a chce se plyšákovi pochlubit, co už umí. Zvolit můžeme i přímo hračku určenou do vody, třeba plastovou kačenku nebo krokodýla, která pak dělá všechny pokroky spolu s dítětem a poslouží jako komunikační prostředek,“ přidává další zajímavou zkušenost Štěpánka Štrougalová. Významnou pomoc mohou podle ní představovat i videozáznamy natočené na kameru nebo na mobil – dítě ví, že jeho úspěchy jsou důležité a budou zaznamenány, a večer se pochlubí sourozenci, druhému rodiči, babičkám, dědečkům…
Dobrý instruktor plavání dítě respektuje
Rodičům dětí, které mají nepřekonatelný strach z vody, Štěpánka Štrougalová doporučuje, aby se s důvěrou obrátili na zkušené lektory v plavecké škole. Ti mají dostatek odborných znalostí i potřebné praxe, takže dobře vědí, jak postupovat, aby pomohli dítěti obavy a nejistotu překonat.
„Víte, jak se pozná dobrý instruktor plavání? Když slyší od dítěte jen náznak strachu „já se bojím…,“ nikdy neodpoví slovy „to nic není, skoč, to zvládneš, neboj se“. Protože je zkušený, moc dobře ví, jak důležitý je citlivý přístup. Proto jednoznačně naslouchá pocitům a názorům dítěte a respektuje je. Nemluví a jenom upraví obtížnost prvku. Postupnými kroky tak dokáže, že dítě vše překoná či udělá nevědomky samo,“ vysvětluje Štěpánka Štrougalová z Baby Clubu Juklík a přidává 7 rad, které je podle ní třeba dětem odmalička a do omrzení opakovat.
7 rad nad zlato
- Před vstupem do vody je nutné si napřed tělo osvěžit a opláchnout.
- Nikdy se neskáče do neznámé vody.
- Před skokem do vody je nutné zkontrolovat doskokové místo – musí být volné a nikdo se k němu nesmí právě blížit.
- Při hrách s nafukovacími matracemi je legrace, ale je třeba opatrnosti – hlavně při jejich podplouvání.
- V blízkosti jezů je třeba být ostražitý, protože voda má v určitých fázích obrovskou sílu.
- Vybójkovaný prostor představuje bezpečí, plavat za něj znamená riziko.
- Děti by vždy měly informovat rodiče nebo doprovod o svém pohybu (když jdou na hřiště, na toaletu, pro zmrzlinu…).
Baby Club Juklík je dětské centrum, které je od roku 1988 průkopníkem v metodice kojeneckého plavání a konzultantem při tvorbě jeho hygienických norem. Dnes provozuje několik bazénů a kromě plavání pro nejmenší nabízí kvalitní plaveckou školu pro starší děti, plavání pro těhotné, aqua-aerobic a zábavné i vzdělávací aktivity pro rodiny, www.juklik.cz
Zdroj informací: www.juklik.cz
