Léto je v plném proudu a Jižní Tyrolsko nabízí touto dobou řadu lákadel. Jedním z nich jsou tzv. ferraty. Via ferrata (italsky „železná cesta“) je horská cesta v náročném terénu, která je vybavená pevnými lany, skobami, žebříky a mosty. Tyto prvky umožňují spojení jinak izolovaných cest a vytvoření turistických tras, které jsou přístupné i lidem bez jakýchkoliv zkušeností s lezením. Pravým rájem „železných cest“ je právě Jižní Tyrolsko.
Via ferrata (italsky „železná cesta“) je horská cesta v náročném terénu, která je vybavená pevnými lany, skobami, žebříky a mosty. Tyto prvky umožňují spojení jinak izolovaných cest a vytvoření turistických tras, které jsou přístupné i lidem bez jakýchkoliv zkušeností s lezením. Pravým rájem „železných cest“ je právě Jižní Tyrolsko.
Historie „železných cest“ se datuje do roku 1843, kdy vznikla první ferrata na rakouský Hohe Dachstein. Větší rozmach však zaznamenaly za První světové války, a to na italsko-rakouské frontě v Dolomitech, které se později staly přírodním světovým dědictvím UNESCO.
Rozvoj moderních ferrat, jak je známe dnes, přinesla až šedesátá léta a v dnešní době se jich v Jižním Tyrolsku nachází více než 80. Via ferraty se dělí podle své obtížnosti do tří skupin: Na lehké a středně náročné, které zvládnou bez větších obtíží i děti, a ferraty těžké, které jsou určeny jen zkušeným vysokohorským turistům.
Pro zdolání „železných cest“ není potřeba mnoho vybavení. Stačí kvalitní pohorky, sedací úvaz, přilba, jelikož největším nebezpečím na ferratách jsou právě padající kameny, a tzv. ferratový set. Ten se skládá ze dvou smyček, tlumiče pádu a karabin.
Mezi nejlepší via ferraty, které by si žádný milovník hor rozhodně neměl nechat ujít, patří ferrata Geislergruppe / Gruppo delle Odle, která se nachází poblíž rodiště známého jihotyrolského horolezce Reinholda Messnera. Cesta se svou náročností řadí mezi lehké a mohou ji bez problému absolvovat i děti.
Náročnější, přesto stále poměrně snadná, je Paternkofel / Monte Paterno, která vede skrz poměrně netradiční skalní tunel a jejíž vrcholek nabízí báječný výhled.
Jednou z neslavnějších jihotyrolských tras je Delagoturm / Torre Delago, která se nachází v oblasti horského masivu Rosengarten / Catinaccio. Cesta je považována za středně náročnou už proto, že jedinou rozumnou možností jak dolů je slanit.
Velice populární je rovněž ferrata Tridentina, která se nachází v Pisciadu, mezi údolím Gröden / Val Gardena a Alta Badiou. Cesta se řadí mezi náročné, je ovšem poměrně krátká. Její konec nabízí návštěvníkům nejen krásné výhledy do údolí Alta Badia, ale i možnost občerstvení ve zdejší horské chatě.
V neposlední řadě stojí za zmínku Laurenzi via ferrata, která začíná u známé horské pastviny Seiser Alm / Alpe di Siusi, vede přes hřeben Molignonu a nabízí po cestě úžasnou podívanou. Cesta je náročná a je určena pouze zkušeným lezcům.
Podrobnější informace o jihotyrolských „železných cestách“ naleznete na stránce: www.suedtirol.info/horolezeni
Pro ty, kteří se bojí výšek, jsou k dispozici i snažší trasy na: http://trekking.suedtirol.info/
